Jaká dopravní řešení potřebuje Praha jako prase drbání? Díl 2.

Volně navazuji na můj předešlý díl, ve kterém jsem rozebíral inteligentní systémy řešení dopravy v klidu a zabýval jsem se důležitostí obchvatů. Já, jako vystudovaný logistik, který se tímto odvětvím i živím, mám i zázemí v IT.

Citace na úvod: Rostoucí mobilita lidí ovlivňuje způsob života člověka, právo na mobilitu je nazíráno jako jedna z kategorií lidských práv a svobod. (Zelený, s. 59, 2007)

Neexistuje špatná a dobrá doprava. Existuje pouze životní potřeba-nezbytnost se pohybovat. Žádný řidič se nepohybuje po Praze jen tak z pocitu dobrodružné jízdy na křižovatce u Tančícího domu.

Svou jízdou do centra, kde pracuje, vytváří hodnototvornou činnost - práci (daň z příjmu FO). Svou jízdou z centra na Zličín za nákupem zase přispívá do státního rozpočtu (DPH, spotřební daň).

Kdyby nafta stála 10 haléřů, tak bych možná jezdil pro radost. Ale ani za této podmínky by 100% řidičů nejezdilo jen tak.

Nízkoemisní zóny

Právě nízkoemisní zóna v centru Prahy je forma překážky, jak smraďochy řidiče z centra dostat. Euro 3 a výše, od roku 2019 Euro 4 a výše. Přemýšlel jsem jako ďábel advokát a položil jsem dvě nepříjemné otázky.

A) Všiml si někdo, že drtivá většina aut v bohaté Praze má již výfuk Euro 3 a výše? Já jsem vejtřasku vezoucí uhlí viděl v centru nulakrát, natožpak vůbec Praze. Trabant je už veterán. Vážně si myslíte, že toto opatření vyřeší zápach nebo škodliviny ve vzduchu?

B) Když je to tak brilantní nápad, proč není nízkoemisní celá Praha? Ne, rovnou celá Česká republika. Emise v ČR nechceme!

Mám k zónám řadu pochybností. Zejména v účinnosti. Výsledek bude nic, smrad v Praze bude pořád (protože Praha je jedna velká miska, kde se dobře drží inverze). Absolutně nic se nezmění, protože žádný další prostor ke zlepšení nebyl touto radou nabídnut.

Telematika

Na to bych chtěl navázat jednou velkou myšlenkou. Pokud chcete takzvaně řídit dopravu, tak aby život ve městě byl ke spokojenosti všech, jak řidičů, tak i obyvatel, tak musíme přemýšlet nově. Chce to nové koncepty. Ty staré - házení překážek řidičům do cesty nebo magistrála uprostřed města - jsou prostě příkladem starých paradigmat uvažování o dopravě.

Potřebujeme neinvazivní prostředky, které dopravu optimalizují bez zbytečné dopravy. Předem říkám, že pro žádnou firmu zabývající se telematikou nepracuji.

Jedná se o poskytování informací řidičům za jízdy a to prosím hodnotnější informace, než to vídávám na Strakonické. Stálo to určitě spoustu peněz a není to elegantní. Netýká se to totiž jen během jízdy, ale i informací před jízdou.

Telematika má za úkol optimalizovat dopravu tak, aby bylo dosaženo synergického efektu - snížení ekologické zátěže a zároveň zajištění plynulosti dopravy. Dokonce může dojít ke zvýšení kapacity a zvýšit bezpečnost a hospodárnost dopravy.

Takový komunikační systém by byl k dispozici i pro cestující v MHD, kteří by na displeji viděli aktuální dopravní situaci nejen z pohledu dopravně-hromadného, ale i individuálního. Viděli by aktuální možný počet parkovacích míst na P+R a K+R parkovištích. Viděli by dopravní situaci na komunikacích, viděli by aktuální hustotu v navazujících spojích. Čidla instalovaná ve vagonech metra, tramvaje přesně měří počet cestujících, což střednědobě a dlouhodobě umožňuje dopravnímu podniku sbírat přesná data a tím pádem optimalizovat velmi drahé a nákladné MHD.

Inteligentní dopravní systémy také lze využít na optimalizaci semaforů a dopravního značení. Inteligentní semafor se vypíná například v době 00:00-05:00, aby se ušetřilo za svícení, ale také, aby zbytečně stojící auta na červené nevypouštěly emise.

Pardubický experiment s odstraněním pruhu pro autobusy dokazuje zbytečnost pevného jízdního pruhu vyhrazeného pro MHD. Dopravní telematika by dokázala upřednostnit autobus jen tehdy, když zrovna jede a ne 24 hodin denně.

Řidiči ví o sanitce dřív, než ji za sebou uslyší a to díky detekci vysílání, které sanitka vysílá na kilometry daleko. Auto řidiče je upozorněno na sanitku včas. To samé se týká i všech výstražně houkajících automobilů jako policie nebo hasičů.

Poslední můj nápad je měření rychlosti pomocí zařízeních instalovaný do komunikace. Je to podle mě mnohem efektivnější a elegantnější než radary. Zároveň by to vážilo automobily za jízdy. Protože jet o 10 Km/h rychleji je podle mě o něco menší zlo než jezdit s přetíženým kamionem, kvůli kterému je komunikace častěji opravována.

Závěr pro 2. díl

Nízkoemisní zóny jsou nástroj bezradnosti a totalitářství. Nízkoemisní zóny jsou takový ten zákaz žárovek. Celkový efekt na životní prostředí je k smíchu, je to plivanec do oceánu. Mám rád systémová řešení. Elegantní řešení pro 21. století vytvořené technologiemi 21. století. 

Dovětek: Rozdíly mezi jednotlivými emisními normami:

	0,10	5
	0,02	3,5
	0,02	2
	0,01	0,04

(Zdroj: http://antos.trucks-mercedes-benz.com/cs_CZ/Účinnost/Spotřeba%20paliva.html)

ZELENÝ, Lubomír. Osobní přeprava. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 351 s. ISBN 978-80-7357-266-2.